— Reportáže —

— Slezká harta 2017 —

Opět vyšlo počasí, organizítoři odstranily loňské nedostatky a závody zase posunuli minimálně o jeden level výše.  Torrseňáci kteří zajišťovali zavody, byly ve výborné náladě a formě. Nová cesta - kolonáda - z Leskovce podél vody mě naprosto ohromila, něvěřilbych že to někoho napadne a že na to budou peníze. Na akci kterou pořádá obec s 600 obyvateli, dorazilo neuvěřitelných cca 8 tisíc lidí.

Oproti předchozím rokům, kdy pro nás byly závody na Hartě jeden velký fesťák na který jsem si přijeli i zapádlovat, jsme letos měli i jiné povinosti. S posádkou přijelo i 9 dětí o které bylo potřeba se postarat :-). Místo stanů, část posádky spala v penzionu, místo piva a párku u stánku, jsem měli vlastní občerstvení sebou. Klobouk dolů před drahými polovičkami a dětmi, že to s námi zvládli.

Organizátoři letos připravili 6 startovacích drah pro 52 posádek. Na hartu měla jet za naši posádku spousta nováčků, na poslední chvíli však účast odřekli a místo nich se dohlásily naši zkušení závodníci. Díky tomu jsem poskládali nejsilnější posádku letošních závodů, nutno také dodat že váhově nejtěžší. 6 kluků mělo přes 100kilo. Abychom i mi podpořily atmosférů závodů, místo našich dresů jsem jeli v nočních košilích pod názvem Spáči. KOšile sklidily velký ohlas a zejména manželky si představení nových závodních úborů náramně užily. 

Tím že jsem si vyjeli hned první jízdou účast v semifinále jsem měli pauzu cca 4 hodin a po semifinálové jízdě další 2. Do velkého finále jsem se nakonec probojovali z posledního postupového místa s odřenýma ušima.

 Při vyplouvání na poslední závod dne, publikum vytvořilo atmesféru která není ani na oficiálním mistrovstí republiky. Atmosféru nám mohly závidět většina porfesionálních sportovců. Břeh podel závodní dráhy byl plný lidi, všichni skadovali, řvali a povzbuzovali svoje favority. Nikdy se na nás nedívalo více lidí, nikdy jsme nezažily takovou divočinu, husinu jsem měl po celém tělě. Na břehu to vřelo, na vodě byl absolutní klid. Pádla ve vodě, hlavy sklolněné. Nikdo nechtěl pokazit start, přeslechnout startovací povel, či udělat chybu. Šestice lodí vyráží bok po boku, dáváme do toho všechno. Do cíle vjíždíme opět bok po boku všichni v jedné úrovni. Rozhodovala cílová fotografie, která rozhodla o našem prvním místě. (Druzí Mimoni, třetí Kvetinky)

Druhý den nás čekal kilometr, v silném větru a vlnách to máme rádi. Vyrazili jsme proti větru a jeli co to dalo, s přesvědčením že nám vítr po obrátce bude foukat do zad a pojede to samo. Do obrátky vjíždíme totalně zatavení, z pravé strany nám vlny přetékají do lodi a sem tam dostanu spršku vody do obličeje. K tomu abych si připadal jako dávný viking na rozbouřeném moři už chybí jenom to, aby voda chutnala slaně. Vyjíždíme z obrátky a bubenice začíná hecovat, čekám kdy nám začne foukat ten vítr do zad. Buď foukat přestalo, nebo za sebou táhneme nějakou kotvu, protože to samo vůbec nejede. Dřeme a snažíme se abychom to měli co nejdříve za sebou. V cíli na nás čekají ostatní posádky, které vyráželi před námi. I na kilometr jsme nakonec urvali první místo, ale pouhou vteřinu za námi byla druhá loď. (Druhé místo Mimoni, Květinky třetí)

Na Hartu pojedeme určitě i příští rok, takovou atmosféru a závodní prostředí nikde jinde nemají.

wideoreportáž ze vávodů zde https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000009593/draci-lode-2017-na-slezske-harte--rozsirena-verze#.WaaNjBqrJWc.facebook

    

  

— Ohlednutí za sezónou 2016 —

Letošní sezona byla pro náš tým zatím ta nejdelší a nejúspěšnější. Zúčastnili jsme se devíti různých závodů a objeli celou Moravu. Sezona byla otevřena v zimě brněnským halovým pohárem v přetlačování na Lužáneckém bazénu, v kterém jsme všechny soupeře překvapily. To že nám tento typ závodu jde, jsme potvrdily i v druhém kolem v Praze. Jelikož se sčítali body z obou závodu vybojovali jsem si celkově první místo, stali jsme se Mistry české republiky v halovém poháru.

Na jaře byl rozběhnut projekt založení sportovního spolku a výroba nových dresů. Obě dvě akce se nám podařily. Jsme tudíž oficiálně vedeni jako Draci zdravé výživy z.s. A kdo nás někde viděl, máme krásné nové tyrkysové dresy. Jelikož nám na dresy finančně přispěly obce Zbýšov a Zakřany, kromě našeho vlastního znaku hrdě nosíme i znaky obou obcí. Nákup třiceti dresů ze sportovních rychleschnoucích materiálů nebyla levná záležitost.

Po našich zimních úspěších v přetlačování, nás organizátoři chtěli pro tuto sezonu přeřadit z kategorie FUN do nejvyšší kategorie SPORT. Oproti kategorii FUN kde se buď netrénuje, nebo se trénuje jednou týdně, v kategorii SPORT nejsou výjimky, které trénují i 3 krát týdně. S těmito borci se zatím srovnáváme velice těžko ať už výkonově či zázemím a finančním rozpočtem. Nakonec nás na náš nátlak až na pár výjimek nechali v kategorii FUN.

Dubnovým závodem v Brně na řece Svratce na malých dračích lodích, jsme oficiálně zahájili venkovní sezónu a vyjeli si krásné 3 místo.

V červnu jsme pokračovali velkými Brněnskými závody na Brněnské přehradě, kde jsme v kategorii FUN dominovali na 200 metrovém sprintu a závody vyhráli. Pro mě osobně to byl náš největší úspěch a to nejenom letošní sezóny. Na těchto závodech jsme potvrdily, že sprint nám jde a pořadatelé závodů rozjeli nové kolo přemlouvání zařadit nás do vyšší soutěžní kategorie.

Na závodech v Jedovnicích nám chybělo pověstné štěstíčko, kdy jsme se o dvě setiny sekundy nedostali do velkého finále. Závody v Jedovnicích se zde konaly poprvé, byly jsme překvapeni výbornou organizací i zázemím které tu okolo jejich vodní nádrže mají. Je to docela pěkná lokalita na jednodenní výlet.

Největší závody v ČR na Pavlově, kde se utkává přes 60 posádek se nám výsledkově oproti předchozím závodů moc nepodařil. Organizátoři, nás zařadily do kategorie HOBBY, kterou sloučily i s profíky z kategorie SPORT. Ostudu jsme neudělali ale ani nepřekvapily.

Troufnu si říci, že největší závody severní Moravy a Slezska byly letos na Slezské Hartě v Jeseníkách. Tyto závody jsou čistě v kategorii FUN a provázela je úžasná atmosféra, kterou tvoří místní pro které je tento závod obrovskou společenskou a kulturní událostí. Je dosti pravděpodobné, že příští rok se na tento závod bude stát fronta. Z těchto závodů jsme přivezli 2 místo na 200 sprint a 1 místo v závodě na 1km.

Na plumlovských závodech nedaleko Přerova, pod dominantou Plumlovského zámku jsme byly vůbec poprvé. Odvezli jsme si 2místo v kategorii FUN na 200 metrů a opět jsme si zkusili i malé dračí lodě, v kterých závodí pouze 10 pádlujících.

Sezónu jsme zakončili v říjnu brněnským Prestige cupem. Zde nebyl náš cíl zvítězit ale zúčastnit se. Tohoto závodu se účastní Moravská smetánka hlavně týmu z kategorie SPORT. Letos, stejně jako loni jsme skončili na této pro nás extrémně dlouhé trati, která měří 2,6km předposlední. Oproti loňsku jsme však dojeli o 2minuty dříve v čase 13:31. Rozdíl na tři posádky před námi, byl minimální.

Jelikož bylo potřeba se s nabitou a úspěšnou sezonou nějak důstojně rozloučit, uspořádali jsme zakončenou v Hornickém domě ve Zbýšově. Za přístup a výborné pohoštění děkujeme Daliboru Chatrnému. Většina z nás se shodla, že nikde v okolí nemají lepší pečená kolena.

Jelikož byla sezona opravdu dlouhá a nabitá protočilo se v našem týmu cca 45 závodníků. Letošní tvrdé jádro: David Nešpor, Kristýna Nešporová, Jiří Nešpor, Marek Tušla, Monika Tušlová, David Zoblivý, Lukáš Patra, Veronika Hrušková, Jindřich Hruška, Martin Hruška, Martin Procházka, Pavel Procházka, Ondřej Kožíšek, Katka Trčková, Jan Drápal, Peter Koráb, Jan Handlíř, Adéla Handlířová, Vendula Široká, Richard Mach, Ivo Šauer, Jiří Dvořák, Soňa Tischlerová, Jiří Tischler, Pavel Horváth, Patrik Všetečka, Šárka Koníčková, Martin Valoušek, Michal Kaněra, Šimon Patra a další.

Děkujeme za podporu všem našim sponzorům konkrétně: město Zbýšov, obec Zakřany, Hornický dům Zbýšov, Progres Steel Hradec Králové a vlastně i všem závodníkům jelikož si velkou část nákladů hradili sami.

Doufám, že i příští sezóna bude stejně úspěšná a jako ta letošní a pokud byste měli zájem, přidat se k nám, tak neváhejte, na jaře opět vyplujeme. Požadavky máme jednoduché, dobrou náladu a sportovního ducha.

— Slezká Harta 2016 —

Se závazkem obhájit loňské první místo v závodě na 200 metrů i 1km, jsem i letos jeli na Slezkou Hartu do Leskovce nad Moravicí. Z loňského ročníku jsem věděli do čeho jdeme a co můžeme čekat. I tak tak nás ale organizátoři dokázali překvapit. Letošních závodů se zůčastnilo 34 posádek. Které byly rozděleny do dvou kategorii, Mikroregion Slezké Harty a zbytek. Podobnou účast mohou závidět i některé zavedené závody. To co je na Slezké Hartě krásné je atmosféra. I letos organzátoři poprosili posádky o jednotné kostým a místní to pojali po svém. Žádné strohé dresy či jednotná trička, k vidění byly například obleky ve stylu hypies, pobřežní hlídky či olympskýh bohů. K tomu perfektní občerstvení od palačinek přes zvěřinové hody až po klasické párky a všude plno laviček k posezení.

I letos část posádky stanoval přímo v areálu závodiště a pochvalovala si večerní program. Druhá část posádky kvůli malým dětem využila ubytování v penzionu Centrum Slezká Harta, ve vedlejší obci Rázová, kde mě osobně překvapil velice příjemný personál.

Když jsme se v sobotu ráno chystali na první rozplavbu ještě jsme nevěděli jaká robota nás dneska čeká. Ráno foukal silný protivítr který sice nedokázal vytvořit vlny jako na Pavlově, ale člověk měl pocit že za sebou táhne ještě jednu loď. Přes dvě rozjíždky jsme se dostali až do finále A, ale na to že jsem měli papírově nejvíce zkušeností jsme je obě vyhráli doslova o prsa a posledních 50metrů jseme jeli na krev. Ve finále jsem věděli že budeme muset podat maximální výkon a ani ten by nám nemusel stačit na bednu. Jeli tam s námi lonští druzí Mimoni, Šterberská střela která nás potrápia v semifinále a tým Květinky, který zatím měl nejrychlejší časy.

Na finále se naštěstí uklidnil protivítr. Na startu zaspala Šternberská střela a tím se dostali ze hry o bednu, protože to co následovalo byl souboj vyrovnaných posádek kde rozhodují maličkosti. Neudělali jsme žádnou chybu, makali naplno, ale v cíli jsme stejně nevěděli jak jsme dopadli. Museli jsem počkat na vyhlášení. Vyhráli to Květinky v hypisáckých oblecích, my jsem skončili druzí, Mimoni třetí. Zlato na 200metrů jsme tak neobhájili, ale i druhé místo je krásné a máme z něho radost.

Do závodů na kilometr jsme nastoupili s odhodláním to Květinkám vrátit. Podařilo se nám to o půl vteřiny a vyjeli si zlato na kilometrové trati. Nevím jak to chlapi z posádky Květinek dělali, ale i po dojetí byli usměvaví a plní dobré nálady, my jsme sotva lapali po dechu. Při návratu ke břehu jsme se domluvili, lodě spojili a dojeli tak hromadně bok po boku.

Při vyhlašování jsem byly velice překvapeni délkou vyhlašování která byla opravdu dlouhá. Později jsem pochopil proč, organizátoři měli milé překvapení, každý dostal svoji medaili a diplom. Ono vypsat více než 240 diplomů nějaký čas vezme a časem každý na dlouhé vyhlášení zapomene a diplom ho zpětně zahřeje u srdíčka.

Po celou dobu závodů panovalo krásné počasí, všichni lidé se perfektně bavili a byl jsme rádi že jsem se této akce mohli opět zůčastnit. Doufáme že příští rok přijedeme zase, protože organizace jak závodů tak ostatních věcí byla na perfektní úrovni.

— Jedovnický festival 2016 —

Krásné prostředí výborné zázemí, pouze malá účast posádek, předpokládám že se to do budoucna změní jelikož to byl první ročník. Na těchto závodech nám chybělo štěstíčko, kdy nám finále A uteklo o chloupek. Prvních 6 posádek bylo velice vyrovnaných, rozhodovali maličkosti. Odvezli jsme si tak na 200metrů 5 místo z 8 posádek. Na kilometru to pak bylo místo 6. Na těchto závodech se mi líbil rozhovor s kapitánem týmu Draci v akci Romanem Pernicou. Tato posádka tak moc chtěla trénovat, až si z vlastních zdrojů koupila vlastní loď a v začala trénovat v Jedovnicích na Olšovci. Místní to možná ještě neocení, ale jejich město je nyní bohatší o další sport, kter mohou provozovat lidé všeho věku a kondice.

— Pálavský festival 2016—

Pálavský festival se nám moc nevyvedl, byly jsem zařazeni do kategorie Hobby, ve které jsme obsadili 9 místo na 200m z 15 posádek. Závodilo se letos na velice krátké trati kvůli nepřízni počasí, což nám moc nesvědčilo jelikož se nám letos nedaří starty a ostatní posádky pak většinou honíme před cílem. Uvidíme co se nám podaří se starty udělat v následujících závodech. Kilometr jsme nejeli stejně jako loni kvůli, jelikož se jel v neděli a pro velkou část posádky jsou závody rozdělené na dva dny nad možnosti našeho času.

— Brněnský festival dračích lodí 2016—

Na Brněnské závody jsem jeli nabuzení, máme nové dresy několik lidí si koupilo vlastní pádlo. Organizátor mi několik dní před závody volal proč se přihlašujeme do kategorie FUN a ne do SPORTu. (kategorie FUN je pro posádky co netrénují a jezdí pouze několik závodů do roku, kategorie SPORT jsou posádky co pravidelně trénují a mají ambice sbírat body do celkové tabulky). Organizátorovi jsem vysvětlil, že zatím opravdu netrénujeme a jezdíme jenom závody. Když jsem dostal list s rozjížďkami a viděl koho že to do FUN kategorie dostaneme, tak jsem si říkal že pokud skončíme do 8 místa bude to úspěch. Většinu posádek jsem znal z předchozích závodů a věděl jsem že pravidelné tréninky mají.

Brněnské závody měli pro velké lodě v sobotu vypsány 3 tratě 200, 1000 a 2000metrů. Byly jsme nachystáni že pojedeme všechny včetně 2kilometrového smrťáku. Organizátoři však nejdelší trať pro nedostatek zájemců zrušili. Velká část naší posádky si proto oddechla. Na něděli pak byly vypsané závody na malé lodě se stejnými traťovími délkami, na tyto závody jsme se už ale nepřihlásili.

Do závodů jsme vstoupii až v poslední rozjížďce v docela těžké skupině. Tuto rozjížďku jsem však suveréně vyhráli s celkově nejlepším časem i vůči ostatním rozjíďkám. Díky tomu jsme nemuseli do opravných jízd a dostali se rovnou do semifinále. Tak jak jsem měl z konkurence obavy, tak zajetý čas nás pasoval na favority závodu, ostatní s námi museli počítat. 

V semifinále jsme dostali do rozjížďky dva těžké soupeře Brněnskou Kobru a Draky z Bystrce. I tuto rozjížďku jsem vyhráli, dostali jsem se tak do finále o první až čtvrté místo a věděli jsem že máme na to být na "bedně".

Finálová rozjížďka s obsazením Drakodlaci, FEI, Brněnská Kobra a my slibovala tvrdý souboj. Časy ze semifinále byly hodně podobné. Věděli jsme že budou rozhodovat maličkosti. Do cíle jsme dojeli všechny lodě skoro zaráz, tušili jsme však že úplně poslední jsem nebyli. Ze závodní dráhy jsem dojížděli na břeh a všechny posádky v naprostém tichu čekali na vyhlíšení výsledků cílovými rozhodčími. Chvíli jim to trvalo, jelikož výsledek museli rozhodovat podle cílové fotogafie. Nakonec jsem slavili my, druhé Drakodlaky jsme porazili o dračí hlavu, s rozdílem 0,06sekundy. Skončili jsme tak v Brněnských závodech na 200metrů první, je to naše dosud největší vítězství ve standardních závodech (Na Slezké Hartě nebyla taková konkurence). Kdyby mi to někdo před pěti roky řekl tak tomu neuvěřím.

Po sprinterských závodech na 200metrů nás čekala trať na jeden kilometr, tuto traň moc rádi nemáme. Zde se ukazuje náš chybějící trénink, kdy nedokážeme udržet potřebné tempo. V této trati jsme nakonec dosáhli na krásné čtvrté místo a možná kdybychom nezaváhali v zatáčce tak by to moho být i o jedno místo lepší. Na kdyby se však nemůžeme ohlížet a příště musíme více zabrat :-) 

Při vyhlašování a předávání poháru nám organizátoři sdělili, že je to náš poslední závod ve FUN, příští závody prý budeme zařazeni do kategorie SPORT. Doufám že to od nich bylo jenom sportovní hecování. Na druhou stranu jsme se rozhodli že jenom nové dresy a pádla nám medaile nepřinesou. Proto začneme opravdu trénovat, uvidíme jak často a v jakém množstí není to levná záležitost. V plánu máme zkusit trénovat jednou za čtrnáct dní vždy v pátek v 17:30.


— Halový pohár Brno 2016 —

Letošní sezónu dračích lodí jsme pro nás otevřeli netradičně, halovým pohárem v Brně. Ano, dračí lodě se dají jezdit i na krytém bazéně. Pointou tohoto závodu však není přejet z jednoho konce bazénu na druhý, ale přetlačit druhou posádku. Je to taková obdoba přetahování lanem. Jen s tím rozdílem že při přetahování lanem taháte, kdežto u tohoto závodu se tlačí. Do lodi si sednou dvě posádky. Loď obsahuje deset laviček, proto každá posádka zaplní vždy jednu polovinu lodi tak aby seděli posádky čelem k sobě, dvě prostřední lavičky zůstanou prázdné. V lodi tak sedí 16 lidí. Bubeník a kormidelník se tohoto závodu neúčastní. Na břehu je vytyčená středová čára, která při startovací pozici protíná střed lodi. Na každé straně cca 12 metrů středu jsou cílové čáry. Účelem závodu tudíž je pádlovat tak dlouho, aby jste dostali soupeřův konec lodi přes cílovou čáru.

Předpoklady pro tyto závody jsou síla, vytrvalost a odhodlání. Průměrná doba závodu se pohybuje od 20 do 40 sekund. Závod však nemá časový limit! Největší postrach těchto závodů tudíž je, pokud narazíte na posádku, která je s vámi vyrovnaná. To pak závody trvají klidně i déle než 3 minuty. V takovém případě nerozhodují svaly, ale odhodlání a srdíčko se nevzdat.

Na tyto závody jsme postavili hned dvě posádky. Abychom se nehádali, kdo pojede pod oficiálním názvem naší posádky, tým pod vedením Davida Nešpora se jmenovala, Ležíme v Trávě, posádka s kapitánem Jindřichem Hruškou nesla název Hruštičky k nakousnutí.

Jako první šli závodit Ležíme v trávě. Hned prvním závodem se zapsali do povědomí všech ostatních posádek. Jejich úvodní jízda byla totiž nejdelší z celého turnaje, v souboji strávili neuvěřitelných 3,5minuty. Soupeřící posádka je po necelé minutě zatlačila na půl metru od cílové čáry, tady však Davidova posádka Ležíme v trávě ukázala svoje obrovské odhodlání. Soupeře zastavila, centimetr po centimetru následně posouvala loď zpátky na střed. Jejich soupeř se bohužel nevzdal. Loď se tak opět zastavila ve výchozí pozici s dvěma odhodlanými posádkami, které nechtějí prohrát. Odhodlání začíná přecházet do vyčerpání, šklebící se pádleři lapající po dechu střídají zarputilé výrazy v odevzdané. Bylo otázkou času, kdy to v hlavě některý pádler vzdá a tím poruší rovnováhu. Naši borci to však nebyli, soupeři postupně odpadávají nejslabší články, Ležíme v trávě vyhrávají svůj první závod. Únavu střídá euforie, mají ale před sebou 7 dalších závodů.

Tento úvodní závod jim vzal sílu do druhého, bratrovražedného souboje s posádkou Hruštiček k nakousnutí.

I když nám nebyl postupový klíč ze začátku srozumitelný, v průběhu závodu se svými výkony posádky rozřadili do tří kategorii, dle aktuální výkonnosti. I potencionálně slabší posádky si tak mohly vyjet "bednu" ve své kategorii.

Ležíme v trávě se dostala do prostřední kategorie, vyřazovacím pavoukem se probojovali do finále. Bohužel v posledním závodě se na nich už projevila únava, po dalším urputném boji skončili druzí. Pokud by se rozdávali ceny i za to, která posádka v součtu nejdéle pádlovala, museli by vyhrát. Svým úsilím a přístupem si získali nejen moderátora akce.

Hruštičky k nakousnutí se probojovali do nejvyšší kategorie s polo a profi posádkami, se čtyřmi vítězstvími a jednou prohrou až dosud suveréní posádky z polské Wroclawi. Díky tomu že nás poláci porazili ve skupině, jsme je mohli teoreticky potkat až ve finále.

První vyřazovací jízdu jsme zvládli, do druhé vyřazovací jízdy o finále se proti nám posadila nejlepší brněnská posádka v dračích lodích, která v tomto turnaji zatím vše zvítězila Dragon Club Brno. S jejich pravidelnými tréninky byly papíroví favorité. To potvrdil i jejich nástup do závodu, brňáci nás zatlačili a získali si menší převahu. Naštěstí jsme prvotní nápor chytili, podařilo se nám jejich útok zastavit. I mi, jsem dnes v našem sedmém závodě potkali posádku která je s námi vyrovnaná. Hlavou mi bleskla myšlenka "nesmíš být nejslabší článek, jedeme si pro finále!". Po nekonečně dlouhé době z dálky slyším, zaberte oni už nemůžou. Kousek po kousku tlačíme loď k vytouženému cíli. Ozývá se píšťalka která ukončuje závod. Vyčerpání střídá nadšení, nejlepší brněnská posádka je poražena. Délka závodu 1,5minuty, mi znovu připomněla, jakým očistcem si prošla v prvním závodě Davidova posádka.

V závodě o první místo vyzíváme k odvetě naše staré známé poláky z Wroclawi. Nikdo je dosud neporazil ani nezbrzdil. Naordinovali jsme si taktiku, která nám vyšla proti brňákům. Ihned po startu jsme nasadili naše silové tempo. Po deseti vteřinách se ozývá píšťalka. Vítězný pokřik však není náš, slaví poláci, dali do toho vše a neponechali nic náhodě. Musíme uznat, že s těmito borci jsme dnes neměli šanci a užíváme si druhého místa.

Tento halový pohár má své druhé kolo v Praze. Původně jsme na tento pohár jet nechtěli, v euforii jsme se, však shodli, že tam nemůžeme chybět. Naše dodatečné nahlášení se Pražským pořadatelům moc nelíbilo, skončili totiž na třetím místě a jsme pro ně nevítaná konkurence. V duchu Fair play nás nakonec přijali, poláci tam budou také a je potřeba se proti nim spojit J

Shora: Jiří Dvořák, Marek Tušla, Pavel Horváth, David Nešpor, Jindřich Hruška, Lukáš Patra, David Zoblivý.

Dolní řada: Monika Tušlová, Pavel Procházka, Martin Procházka, Jiří Tischler, Soňa Tischlerová, Šárka Koníčková, Martin Valoušek.

— Zhodnocení 2015 —

Letos je to už 5 rok co posádka Zdravé Výživy brázdí moravské vodní nádrže a řeky. Za těch pět roků se v 16 různých závodech v naší posádce vystřídalo více než 70 lidí. Někteří si to jen zkusili, jiní už pádlo z ruky nepustili a pomáhají udržovat posádku na vodě. Věřte tomu, že dát do kupy 20 lidí je pořádná fuška.

Letošní první závody jsme začali v červnu na Brněnské přehradě. To co se nám ještě nepodařilo, několikrát nám o pověstný kousek uteklo, se konečně stalo. Vyhráli jsme 3 místo mezi amatéry. Díky tomu, že jsme závodily v mixu s profíky a celkově dojeli až na 13 místě, jsme nezjistili, že v naší kategorii to znamená 3 místo. Zklamaně jsme ze závodů odjeli a večer se nestačili divit, když přišla SMS s gratulací ke třetímu místu. Hlavním nositelem úspěchu byla zkušenost posádky, poprvé jsme jeli bez nováčků a páteční trénink před závodem jsme absolvovali v plném počtu. V tomto závodě senám podařilo urvat skalpy i několika posádek, které pravidelně trénují. Nabízí se otázka, kam bychom byly schopni se posunout s pravidelným tréninkem pod dohledem zkušeného trenéra.

Náš druhý letošní závod v Pavlově, jsme jeli pod názvem Ležíme v Trávě. Tak jak se v brně sešla zkušená posádka, do Pavlova jeli víceméně nováčkové. Posádku pro nováčky postavil David Nešpor, vybojoval s nimi krásné 19 místo z 36 posádek. Pavlovské závody mají specifickou atmosféru okořeněnou místními vinnými sklípky a velice dobrým večerním programem. Bližší info k těmto závodům vyšlo samostatně v Ozvěně 03/2015.

V dalším závodě tohoto roku jsme vydrancovali Slezkou Hartu na Bruntálsku. Slezkou Hartu znám už několik let. K tomuto kraji mám vřelý vztah, jelikož jsem v něm trávil svoje letní prázdniny u prarodičů.
Už loni jsem chtěl na tyto závody poskládat posádku z mé rodiny, co bydlí v okolí a doplnit ji mými přáteli, což se bohužel nepodařilo. Letos jsme to udělali naopak, přijeli jsme se Zdravou Výživou a příbuzní nás doplnili. Na Slezké Hartě to byl teprve druhý ročník, kromě pořadatelské posádky místní s dračími loděmi zkušenosti neměli. Dle rčení jednooký mezi slepými králem, jsme zde prodali naše zkušenosti. Poprvé v historii jsme skočili první. Vyhráli jsme jak sprint na 200metrů tak i dlouhý závod na 1000m. Nutno však dodat, že na vítězství jsme se opravdu nadřeli. Místní nás hodně potrápily, zejména posádky plně obsazeny jenom muži. Našich 8 bojovnic však svoji menší hrubou sílu nahradily zápalem a lepší technikou.


Po posledním úspěchu jsme se rozhodli si prodloužit sezonu až do října. Zakončili jsme ji, závodem Prestige Cup v Brně na řece Svratce (z Jundrova do Kohoutovic). Tento extrémní závod s délkou trasy 2,6km, kde s postupným startem startovali až čtyři lodě, jsme projeli za 14:04 minuty (na nejlepší tým jsme ztratili skoro 2 minuty). Poslední závod sezóny jezdí už pouze posádky, které Dračí lodě berou vážně ať už přípravou nebo vybavením. Pro celou naši posádku však platilo otřepané pravidlo, že nebylo důležité vyhrát ale zúčastnit se. Přesto se nám opět podařilo šlapat na záda některým trénujícím posádkám. Pro mě jako kapitána bylo krásné po závodě sledovat unavené obličeje posádky, z kterých svítily rozzářené oči plné hrdosti a štěstí že jsme trasu společně ujeli.

Přijďte nás podpořit, třeba se příští rok potkáme v lodi. Lidí na pádlování máme vždycky málo J. Více informací o nás můžete zjistit naší facebookové stránce "FUN dračí posádka:Zdravá výživa,,LvT.".

PS. Děkuji městu Zbýšov za finanční podporu a stálým závodníkům, David Nešpor, Monika Lakomá, Marek Tušla, Jakub Škula, Marcela Kudláčová, Martin Procházka, Pavel Procházka, David Zoblivý, Petra Zoblivá, Jiří Dvořák, Martin Hruška, Vendula Široká, Ivo Šauer, Ondra Kožíšek, Katka Trčková, Marek Hála, Veronika Hrušková.

— Brněnský festival 2013 —

Je sobota 26.5.2013 zhruba 9 hodin ráno. Stojíme na břehu a pozorujeme profesionální týmy dračích posádek, jak rozrážejí vlny brněnské přehrady. Celý týden jsem před těmito závody s obavami sledoval předpovědi počasí, ale bylo to marné. Meteorologové se tentokrát nemýlili a hezké počasí nepřišlo. Celou noc pršelo. Teploměr ukazuje pouhých 7 stupňů, nebe se stále kaboní a na horách prý padá sníh. S představou, že za pár desítek minut budeme sedět na lodí, začínáme stavět náš párty stan.

Letošní ročník je jiný než ty přechozí. Příští rok se zde v Brně bude konat Mistrovství Evropy Dračích lodí a pořadatelé mají letošní ročník jako generálku.

Během chvíle jsme se převlékli do závodních triček, proběhlo menší rozcvičení a nastupujeme do lodi na náš první závod. Jelikož s námi dnes jede 6 lidí co lodě ještě nejeli tak si před ostrým startem zkoušíme rozjezd a závodní tempo.

I když nám na těchto závodech chybí velké opory, cíl máme jasný. Vyjet si finále B a zabojovat o 7 - 12 místo z celkového počtu 18 posádek.

Naštěstí nikdo neinicioval impuls se na to dneska vykašlat. I když jsem měl stach že se to stane.

Nakonec jsme na 200m vyjeli krásné 4 místo což jsme vůbec nečekali. :-)


— Zhodnocení roku 2011 —


Přehrada Brno - 11místo z 18 na 200m / 6 místo z 11 na 1000m (kategorie FUN -GP)

Závody, které rozhodli o našem dalším působení, v těchto závodech jsem se spíše seznamovali jak to na podobných akcích probíhá a jaká jsou pravidla. V tomto závodě jsme zajeli naši asi nejlepší trať na 1000m, kdy se nám podařilo dojet a předjet dvě posádky které startovali před námi.

Pálavský festival - 13místo z 24 na 200m / 7 místo z 15 na 1000m (kategorie FUN -GP) / 3 místo z 32 v přetahování lanem

Krásné počasí a výborná partije lidí, kde jsme poskládali asi nejsilnější sestavu letošního roku. To co nám chybělo na technice, jsme nahradili hrubou sílou a odhodláním. Na těchto závodech nám chybělo trošku "štěstíčko" v podobě losu, kdy jsme měli na to se umístnit na 200m o něco lépe. Závod na 1000m byl pro nás obrovskou školou, kdy jsme si vyzkoušeli co znamená pádlovat v silném větru na velkých vlnách. Některé lodě při zatáčkách nabrali tolik vody, že se v průběhu závodu potopili.

Součásti sobotního Pálavského festivalu Dračích lodí byl pořádán již čtvrtý ročník v přetahování lanem. Ještě před ranními závody byl tým jasný. Mělo závodit 8 nejtěžších a nejsilnějších chlapů z posádky. Bohužel závody nám trošku nabourali plány, proto jsme museli některé nahradit. Už tak byl původní tým menší a lehčí než ostatní týmy. Náš tým tak na tvářích soupeřů vyvolával úsměv a pobavení. To však jenom do chvíle než jsme se chopili lana. Za mocného povzbuzování zbytků týmu, který vytvořil bezkonkurenčně nejlepší kulisu, jsme technikou a odhodláním vyřadili partu profesionálních pádlerů. Při závěrečném podávání rukou, tito "obři" jenom nevěřícně kroutili hlavou a doteď myslím nechápou, co se vlastně stalo. Polovina našich borců měla o 50kilogramů méně a většina z nás musela při gratulaci se soupeřem hlavy pořádně zaklonit. Po třetím vyhraném zápase, už o nás nikdo nepochyboval. Diváci se v závislosti, nad našim názvem Zdravá Výživa jenom podivovali co že to vlastně žereme J. V souboji o finálovou účast jsme bohužel po urputném boji podlehli vítězi celého turnaje. Odnesli jsme si tak krásné 3 místo z 32 týmů. (Jindřich Hruška, Martin Hruška, Martin Cabejšek, Jiří Bohunický, David Škula, Ondřej Kožíšek, Mirek Geryk, Petr Jurtík)

Letovice - 9 místo na 200m/ 18 místo na 1000m (49posádek)

Závody doslova pro amatéry v krásném prostředí velice příznivém pro diváky. Do těchto závodu jsme byli díky našim dvěma účastem na GP nasazeni rovnou do čtvrtfinále. Svoji převahu nad začátečnickými posádkami jsme s přehledem potvrdili atak trošku potrápit i pravidelně jezdící hobby týmy. Kilometr jsme bohužel jeli oproti ostatním posádkám za výrazně horšího počasí tudíž jsme nedosáhli předpokládaného času.

Znojemský festival - 5 místo na 200m (15 posádek)

Naše poslední závody v tomto roce. Bohužel nás jelo pouze 18, ale i tak jsme zde neudělali vůbec ostudu. Podařilo se nám vrátit porážky týmu, který nás předjel v Letovicích a dokonce urvat skalp Kojetínského týmu. Po zkušenostech ze Znojma se však budeme závodům na malých řekách vyhýbat. Poznali jsme zde, jaký je rozdíl pádlovat na mělké a hlubší vodě, což značně ovlivnilo regulérnost závodů.